.

 

Zápis do 1. ročníku pro školní rok 2020/2021 proběhne

elektronicky na adrese

https://mzsobecnice.edupage.org/news/#news-71

do 29. 4. 2020

Kritéria pro přijetí dětí žáků do 1. ročníku základní školy pro školní rok 2020 – 2021

     Ve školním roce 2020/2021, Masarykova základní škola a mateřská škola Obecnice, příspěvková organizace otevře jednu první třídu s počtem do 30 žáků (maximální povolený počet se souhlasem zřizovatele je 34 žáků).

     V případě volné kapacity do určeného počtu do 30 žáků v jedné první třídě základní školy se budou žáci přijímat podle následujících kritérií v daném pořadí:

             1. Děti, které mají trvalý pobyt ve spádovém obvodu základní školy

             2. Děti, kterým byl udělen ředitelem této školy v minulém roce odklad povinné školní docházky.

             3. U ostatních dětí (např. děti, které mají trvalý pobyt mimo spádový odvod této školy) se bude pořadí stanovovat následovně:

·         přednost má to dítě, jehož sourozenec se ve škole vzdělává

·         podle data narození, tzn. od nejstarších dětí k nejmladším

           V Obecnici 2.3.2020

                                                                                                  Mgr Jiří Kadlec

___________________________________________________________________

Informace k organizaci a průběhu zápisu do 1. ročníku

Právní rámec

Zápis dětí do základních škol vychází z ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, kde je specifikován takto:

§ 36 odst. 3 školského zákona:

Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce.

§ 36 odst. 4 školského zákona, ve znění účinném od 1. 1. 2017:

Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 1. dubna do 30. dubna kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.

§ 37 odst. 1 školského zákona, ve znění účinném od 1. 1. 2017:

Není-li dítě tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce podle § 36 odst. 4, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku.

§ 37 odst. 2 školského zákona:

Při zápisu do prvního ročníku základní škola informuje zákonného zástupce dítěte o možnosti odkladu povinné školní docházky.

§ 37 odst. 4 školského zákona, ve znění účinném od 1. 1. 2017:

Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky, podle odstavce 1 nebo 3

informuje zákonného zástupce o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte a možných způsobech jejího plnění.

Organizace zápisu k povinné školní docházce

Organizaci a průběh zápisu k povinné školní docházce určuje vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů.

Kritéria pro přijímání žáků:

• školní zralost,
• místo trvalého pobytu v příslušném školském obvodu spádové školy.

Škola přijímá do počtu žáků 30.

Zápis k povinné školní docházce je složen z formální části a, je-li při zápisu přítomno i zapisované dítě a souhlasí-li s tím zákonný zástupce dítěte, rovněž z rozhovoru a případně dalších činností s dítětem. Zákonný zástupce dítěte může být přítomen u všech součástí zápisu.

Obsah formální části zápisu

V průběhu formální části zápisu zákonný zástupce dítěte požádá o zápis dítěte k plnění povinné školní docházky. Při podání žádosti o přijetí k povinné školní docházce uvede zákonný zástupce tyto náležitosti:

• jméno a příjmení žadatele (dítěte),
• datum narození,
• místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování,
• označení správního orgánu, jemuž je žádost určena (konkrétní základní škola).

S ohledem na zákonné zastoupení dítěte jeho zákonným zástupcem či jinou osobou k tomu oprávněnou, je zároveň podstatné zjišťovat:

• jméno a příjmení tohoto zástupce,
• místo trvalého pobytu tohoto zástupce, popřípadě jinou adresu pro doručování.

Obsah motivační části zápisu

Cílem je motivovat dítě pro školní docházku, představit mu školu jako bezpečné a příjemné prostředí, kterého se není třeba obávat.

Dítě a jeho zákonný zástupce mají možnost během zápisu prohlédnout si budovu školy a učebny prvního stupně. V rámci neformálních aktivit (rozhovor s dítětem, recitace, zpěv, malování a jiné aktivity spojené se sledováním dovedností dítěte) se dítě seznámí se školou. 

Orientační posouzení školní připravenosti dítěte proběhne v březnu 2019 v mateřské škole, tedy v prostředí, které dítě dobře zná.

Všichni učitelé, kteří jsou přítomni u zápisu k povinné školní docházce, jsou připraveni odpovědět na případné dotazy ze strany zákonných zástupců.

 

Desatero pro rodiče dětí předškolního věku

1. Dítě by mělo být dostatečně fyzicky a pohybově vyspělé, vědomě ovládat své tělo, být samostatné v sebeobsluze

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• pohybuje se koordinovaně, je přiměřeně obratné a zdatné (např. hází a chytá míč, udrží rovnováhu na jedné noze, běhá, skáče, v běžném prostředí se pohybuje bezpečně)

• svlékne se, oblékne i obuje (zapne a rozepne zip i malé knoflíky, zaváže si tkaničky, oblékne si čepici, rukavice)

• je samostatné při jídle (používá správně příbor, nalije si nápoj, stoluje čistě, požívá ubrousek)

• zvládá samostatně osobní hygienu (používá kapesník, umí se vysmrkat, umyje a osuší si ruce, použije toaletní papír, použije splachovací zařízení, uklidí po sobě)

• zvládá drobné úklidové práce (posbírá a uklidí předměty a pomůcky na určené místo, připraví další pomůcky, srovná hračky)

• postará se o své věci (udržuje v nich pořádek).

2. Dítě by mělo být relativně citově samostatné a schopné kontrolovat a řídit své chování

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• zvládá odloučení od rodičů

• vystupuje samostatně, má svůj názor, vyjadřuje souhlas i nesouhlas

• projevuje se jako emočně stálé, bez výrazných výkyvů v náladách

• ovládá se a kontroluje (reaguje přiměřeně na drobný neúspěch, dovede odložit přání na pozdější dobu, dovede se přizpůsobit konkrétní činnosti či situaci)

• je si vědomé zodpovědnosti za své chování

• dodržuje dohodnutá pravidla.

3. Dítě by mělo zvládat přiměřené jazykové, řečové a komunikativní dovednosti

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• vyslovuje správně všechny hlásky (i sykavky, rotacismy, měkčení)

• mluví ve větách, dovede vyprávět příběh, popsat situaci apod.

• mluví většinou gramaticky správně (tj. užívá správně rodu, čísla, času, tvarů, slov, předložek aj.)

• rozumí většině slov a výrazů běžně užívaných v jeho prostředí

• má přiměřenou slovní zásobu, umí pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno

• přirozeně a srozumitelně hovoří s dětmi i dospělými, vede rozhovor, a respektuje jeho pravidla

• pokouší se napsat hůlkovým písmem své jméno (označí si výkres značkou nebo písmenem)

• používá přirozeně neverbální komunikaci (gesta, mimiku, řeč těla, aj.)

• spolupracuje ve skupině.

4. Dítě by mělo zvládat koordinaci ruky a oka, jemnou motoriku, pravolevou orientaci

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• je zručné při zacházení s předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami a nástroji (pracuje se stavebnicemi, modeluje, stříhá, kreslí, maluje, skládá papír, vytrhává, nalepuje, správně otáčí listy v knize apod.)

• zvládá činnosti s drobnějšími předměty (korálky, drobné stavební prvky apod.)

• tužku drží správně, tj. dvěma prsty třetí podložený, s uvolněným zápěstím

• vede stopu tužky, tahy jsou při kreslení plynulé, (obkresluje, vybarvuje, v kresbě přibývají detaily i vyjádření pohybu)

• umí napodobit základní geometrické obrazce (čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník), různé tvary, (popř. písmena)

• rozlišuje pravou a levou stranu, pravou i levou ruku (může chybovat)

• řadí zpravidla prvky zleva doprava

• používá pravou či levou ruku při kreslení či v jiných činnostech, kde se preference ruky uplatňuje (je zpravidla zřejmé, zda je dítě pravák či levák).

5. Dítě by mělo být schopné rozlišovat zrakové a sluchové vjemy

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• rozlišuje a porovnává podstatné znaky a vlastnosti předmětů (barvy, velikost, tvary, materiál, figuru a pozadí), nachází jejich společné a rozdílné znaky

• složí slovo z několika slyšených slabik a obrázek z několika tvarů

• rozlišuje zvuky (běžných předmětů a akustických situací i zvuky jednoduchých hudebních nástrojů)

• rozpozná rozdíly mezi hláskami (měkké a tvrdé, krátké a dlouhé)

• sluchově rozloží slovo na slabiky (vytleskává slabiky ve slově)

• najde rozdíly na dvou obrazcích, doplní detaily

• rozlišuje jednoduché obrazné symboly a značky i jednoduché symboly a znaky s abstraktní podobou (písmena, číslice, základní dopravní značky, piktogramy)

• postřehne změny ve svém okolí, na obrázku (co je nového, co chybí)

• reaguje správně na světelné a akustické signály.

6. Dítě by mělo zvládat jednoduché logické a myšlenkové operace a orientovat se v elementárních matematických pojmech

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• má představu o čísle (ukazuje na prstech či předmětech počet, počítá na prstech, umí počítat po jedné, chápe, že číslovka vyjadřuje počet)

• orientuje se v elementárních počtech (vyjmenuje číselnou řadu a spočítá počet prvků minimálně v rozsahu do pěti (deseti)

• porovnává počet dvou málopočetných souborů, tj. v rozsahu do pěti prvků (pozná rozdíl a určí o kolik je jeden větší či menší)

• rozpozná základní geometrické tvary (kruh, čtverec, trojúhelník atd.)

• rozlišuje a porovnává vlastnosti předmětů

• třídí, seskupuje a přiřazuje předměty dle daného kritéria (korálky do skupin podle barvy, tvaru, velikosti)

• přemýšlí, vede jednoduché úvahy, komentuje, co dělá („přemýšlí nahlas“)

• chápe jednoduché vztahy a souvislosti, řeší jednoduché problémy a situace, slovní příklady, úlohy, hádanky, rébusy, labyrinty

• rozumí časoprostorovým pojmům (např. nad, pod, dole, nahoře, uvnitř a vně, dříve, později, včera, dnes), pojmům označujícím velikost, hmotnost (např. dlouhý, krátký, malý, velký, těžký, lehký).

7. Dítě by mělo mít dostatečně rozvinutou záměrnou pozornost a schopnost záměrně si zapamatovat a vědomě se učit

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• soustředí pozornost na činnosti po určitou dobu (cca 10-15 min.)

• „nechá“ se získat pro záměrné učení (dokáže se soustředit i na ty činnosti, které nejsou pro něj aktuálně zajímavé)

• záměrně si zapamatuje, co prožilo, vidělo, slyšelo, je schopno si toto po přiměřené době vybavit a reprodukovat, částečně i zhodnotit

• pamatuje si říkadla, básničky, písničky

• přijme úkol či povinnost, zadaným činnostem se věnuje soustředěně, neodbíhá k jiným, dokáže vyvinout úsilí a dokončit je

• postupuje podle pokynů

• pracuje samostatně.

8. Dítě by mělo být přiměřeně sociálně samostatné a zároveň sociálně vnímavé, schopné soužití s vrstevníky ve skupině

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• uplatňuje základní společenská pravidla (zdraví, umí požádat, poděkovat, omluvit se)

• navazuje kontakty s dítětem i dospělými, komunikuje s nimi zpravidla bez problémů, s dětmi, ke kterým pociťuje náklonnost, se kamarádí

• nebojí se odloučit na určitou dobu od svých blízkých

• je ve hře partnerem (vyhledává partnera pro hru, v zájmu hry se domlouvá, rozděluje a mění si role)

• zapojí se do práce ve skupině, při společných činnostech spolupracuje, přizpůsobuje se názorům a rozhodnutí skupiny

• vyjednává a dohodne se, vyslovuje a obhajuje svůj názor

• ve skupině (v rodině) dodržuje daná a pochopená pravidla, pokud jsou dány pokyny, je srozuměno se jimi řídit

• k ostatním dětem se chová přátelsky, citlivě a ohleduplně (dělí se o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělí si úlohy, všímá si, co si druhý přeje)

• je schopno brát ohled na druhé (dokáže se dohodnout, počkat, vystřídat se, pomoci mladším).

9. Dítě by mělo vnímat kulturní podněty a projevovat tvořivost

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• pozorně poslouchá či sleduje se zájmem literární, filmové, dramatické či hudební představení

• zaujme je výstava obrázků, loutek, fotografii, návštěva zoologické či botanické zahrady, statku, farmy apod.

• je schopno se zúčastnit dětských kulturních programů, zábavných akcí, slavností, sportovních akcí

• svoje zážitky komentuje, vypráví, co vidělo, slyšelo, dokáže říci, co bylo zajímavé, co jej zaujalo, co bylo správné, co ne

• zajímá se o knihy, zná mnoho pohádek a příběhů, má své oblíbené hrdiny

• zná celou řadu písní, básní a říkadel

• zpívá jednoduché písně, rozlišuje a dodržuje rytmus (např. vytleskat, na bubínku)

• vytváří, modeluje, kreslí, maluje, stříhá, lepí, vytrhává, sestavuje, vyrábí

• hraje tvořivé a námětové hry (např. na školu, na rodinu, na cestování, na lékaře), dokáže hrát krátkou divadelní roli.

10. Dítě by se mělo orientovat ve svém prostředí, v okolním světě i v praktickém životě

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• vyzná se ve svém prostředí (doma, ve škole), spolehlivě se orientuje v blízkém okolí (ví, kde bydlí, kam chodí do školky, kde jsou obchody, hřiště, kam se obrátit když je v nouzi apod.)

• zvládá běžné praktické činnosti a situace, s nimiž se pravidelně setkává (např. dovede vyřídit drobný vzkaz, nakoupit a zaplatit v obchodě, říci si o to, co potřebuje, ptá se na to, čemu nerozumí, umí telefonovat, dbá o pořádek a čistotu, samostatně se obslouží, zvládá drobné úklidové práce, je schopno se starat o rostliny či drobná domácí zvířata)

• ví, jak se má chovat (např. doma, v mateřské škole, na veřejnosti, u lékaře, v divadle, v obchodě, na chodníku, na ulici, při setkání s cizími a neznámými lidmi) a snaží se to dodržovat

• má poznatky ze světa přírody živé i neživé, lidí, kultury, techniky v rozsahu jeho praktických zkušeností (např. orientuje se v tělesném schématu, umí pojmenovat jeho části i některé orgány, rozlišuje pohlaví, ví, kdo jsou členové rodiny a čím se zabývají, rozlišuje různá povolání, pomůcky, nástroje, ví, k čemu jsou peníze, zná jména některých rostlin, stromů, zvířat a dalších živých tvorů, orientuje se v dopravních prostředcích, zná některé technické přístroje), rozumí běžným okolnostem, dějům, jevům, situacím, s nimiž se bezprostředně setkává (např. počasí a jeho změny, proměny ročních období, látky a jejich vlastnosti, cestování, životní prostředí a jeho ochrana, nakládání s odpady)

• přiměřeným způsobem se zapojí do péče o potřebné

• má poznatky o širším prostředí, např. o naší zemi (města, hory, řeky, jazyk, kultura), o existenci jiných zemí a národů, má nahodilé a útržkovité poznatky o rozmanitosti světa jeho řádu (o světadílech, planetě Zemi, vesmíru)

• chová se přiměřeně a bezpečně ve školním i domácím prostředí i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře), uvědomuje si možná nebezpečí (odhadne nebezpečnou situaci, je opatrné, neriskuje), zná a zpravidla dodržuje základní pravidla chování na ulici (dává pozor při přecházení, rozumí světelné signalizaci)

• zná faktory poškozující zdraví (kouření)

• uvědomuje si rizikové a nevhodné projevy chování, např. šikana, násilí.

                                                                                 

Školní zralost, doporučení podpory rozvoje dítěte před zahájením povinné školní docházky

Fyzická, tělesná zralost a zároveň i zdravotní stav posuzuje většinou dětský lékař. Dítě by mělo odpovídat růstem i fyzickým dispozicemi nárokům na věk šesti let.

Psychická zralost v sobě zahrnuje několik faktorů. Jedním z nich je rozumová vyspělost. Dále by dítě mělo být schopné alespoň částečně ovládat impulzivní jednání a chování, soustředit se na samostatnou práci, podřídit se autoritě a většině.

Sociální zralost – dítě má být schopné trávit delší čas mimo okruh rodiny, má snést oddálení vyplnění svých přání, případně unést i neúspěch. Má zvládat základy sebeobsluhy.

Hra dítěti zprostředkovává poznávání světa, skutečnosti, učí je spolupráci, podřizování pravidlům, respektování ostatních dětí i dospělých, přináší nejen radost z úspěchu, ale učí je i prohrávat, nést neúspěch.

Do režimu dne by měl být pravidelně zařazován čas na společnou hru (rodiče – dítě), stačí denně 15 – 30 minut. Hry a cvičení předkládejte dítěti nenásilně. Při hraní volte zpočátku méně náročné formy, pak přecházejte ke složitějším, které dále střídejte s méně náročnými         – důvodem je předcházení únavě a nesoustředěnosti dítěte.

1. Cvičení a hry podněcující rozvoj smyslového vnímání

a) Cvičení a hry zaměřené na rozvoj smyslového vnímání, prostorové a pravolevé orientace                                                                                                                                                          

·         Vyhledávání určitých předmětů v místnosti - podle barvy, tvaru, materiálu, velikosti atp. Např. „Řekni, co je v místnosti ze dřeva, z látky, …, co je zelené, červené.“

·         Vyhledávání a rozlišování předmětů podle velikosti, barvy, případně tvaru: do krabice od bot nasypeme knoflíky - dítě je rozdělí na velké a malé, nejmenší nebo největší, třídí do skupinek podle barvy, po případě tvaru. Lze i u stavebnic                  - třídění geometrických tvarů, opět i podle barvy, podle různého materiálu                   - dřevěné, plastové.

·         Skládání stavebnic a mozaiek - z kostek dřevěných skládaček, obrázkových kostek nebo korálkových či „hřebíkových“ mozaiek (zatloukání většinou plastových hřebíčků do otvorů). Dítě zpočátku necháváme tvořit vlastní vzory a kombinace, pak jej necháme pracovat podle předem připraveného vzoru, posléze i podle ústního „diktátu“ (např. „Červenou kostku dej vpravo nahoru, pod ni dej zelenou.“).

·         Skládání obrázků ze zápalek nebo špejlí. Skládáme jednoduché obrázky (domeček, vláček,...). Můžeme opět postupovat podle vzoru, podle diktátu a samostatně, nebo předem připravit obrázky, ve kterých bude jedna zápalka chybět a dítě bude mít za úkol ji doplnit.

·         Skládání rozstříhaných obrázků. Můžeme použít známé obrázky, pohlednice nebo obrázky dítětem vytvořené. Ty rozstříháme zpočátku na menší počet kousků (2–3), posléze na větší počet (6), dítě z nich skládá obrázek, vhodné jsou také puzzle.

·         Vyhledávání dvojic stejných obrázků. Použijeme různé druhy hry „Pexeso, Černý Petr“. Začínáme s vyhledáváním 3–6 dvojic, postupně přidáváme.

·         Hledání rozdílů na dvou zdánlivě stejných obrázcích - napřed jednodušších, pak složitějších. Vyhledávání: „Co se na obrázcích změnilo?, Co chybí?, Co je navíc?“

·         Rozlišování zrcadlových tvarů. Předkládáme dvojice buď dvou stejných obrázků, nebo lišících se zrcadlově, dítě přeškrtává odlišné.

·         Rozlišování, co nepatří do řady a je zrcadlově obrácené. Např. v řadě domečků s komínem napravo odlišit domeček s komínem nalevo.

·         Hledání cesty bludištěm - buď klasickým bludištěm, nebo typem se „zamotanými" čarami, např. „Kdo chytá rybu?“, „Kdo kde bydlí?“.

·         Nedokreslené obrázky. Dítě říká, co na obrázcích chybí, případně je dokreslí.

·         Cvičení prostorové a pravolevé orientace - cvičíme pojmy: nahoře – dole    - uprostřed, vpředu - vzadu – uprostřed, vpravo – vlevo. Zpočátku opět na předmětech, pak obrázcích, posléze na vlastním těle a těle druhé osoby.

·         „Kdo dřív uvidí ....?“ Tuto hru je vhodné hrát nejčastěji na procházce, ve městě i v přírodě. Soutěžíme, kdo dřív uvidí nákladní auto, paní v červeném kabátě, listnatý nebo jehličnatý strom.

·         „Kimova hra“ - Cvičí opět pozornost, paměť i postřeh. Na stůl položíme několik předmětů. Ukážeme je dítěti. Pak předměty zakryjeme a jeden z nich tajně odebereme, po odkrytí dítě hádá, která věc zmizela.

b) Cvičení a hry zaměřené na rozvoj sluchového vnímání

·         Rytmická cvičení. Předvádíme rytmus, který dítě napodobí - ťukáním tužkou, klepáním prsty, tleskáním, hrou na Orfovy nástroje nebo s použitím nádobí. Mezi rytmická cvičení řadíme také tleskání nebo dupání k říkankám a písničkám.

·         Cvičení vyhledávání, lokalizace zvuku. Hledáme schovaný předmět, který vydává nějaký zvuk (nejlépe zvonící nebo jen tikající budík).

·         Cvičení rozeznávání hlásek na začátku slova. („Co slyšíš na začátku slova kočka?“), poté hledáme i další slova, která začínají stejnou hláskou (p - pes, postel, pírko).

         Cvičení rozeznávání hlásek na konci slova. Po zvládnutí můžeme hrát i slovní fotbal na poslední hlásku: pes - slon - nos - sova - auto.

·         Cvičení rozlišování hlásek ve dvojicích podobných slov. („Co mají na začátku slova les - ges, ves - nes, dnes - nes?“), případně jestli a čím se liší dvojice slov (lom - lem, les - los, nos - nes atp.). Můžeme si vymýšlet i „nesmyslná“ slova (lech - loch, nic - nyc atp.).

·         Cvičení lokalizace hlásky. („Co slyšíš uprostřed ve slově nos, les, pes, krk? Co slyšíš na začátku? Co slyšíš na konci?“) Můžeme  zkoušet i rozložení těchto jednoduchých slov na hlásky: p-e-s.

·       „Hláska -s- nás probudí“ - dítěti, které leží, jako když spí, předříkáváme různá slova. Uslyší-li slovo, ve kterém je hláska -s- (hlásky obměňujeme), „probudí se“ a vyskočí.

·         „Děti, kdo tu je?“ - při této hře předříkáváme říkanku: „Kdo tu je, kdo se od D jmenuje?“. Dítě má ukázat na hráče, jehož jméno začíná na toto písmeno.

·         „Na mimozemšťany“ - tato hra cvičí schopnost zvukové analýzy a syntézy slova. Dítě je „mimozemšťanem“ a dorozumívá se tak, že slova hláskuje (P-o-d-e-j-m-i-r-u-k-u!). Jestliže oslovený hráč rozumí, musí pokyn vykonat.

                  ·         „Tichá pošta“ – šeptání a tiché mluvení.

2. Cvičení a hry zaměřené na rozvoj paměti a pozornosti

·         Rovnání hraček podle velikosti. Dítěti předložíme 3–10 hraček, které srovná do řady podle velikosti. Pak hračky zakryjeme a dítě se snaží vyjmenovat všechny hračky, jak šly po sobě.

·         Čtení z knihy. Čteme dítěti z knížky nebo vyprávíme příběh. Vždy, když dítě uslyší předem smluvené slovo (např. jméno Honza v pohádce o Honzovi), zvedne ruku.

·         Opakování slov a krátkých vět. Zpočátku předkládáme dítěti obrázky zvířat nebo věcí (3–8), ukazujeme je po řadě, dítě je jmenuje. Pak se je snaží jmenovat, jak šly po řadě i bez ukázání obrázků. Posléze zvířata nebo věci jen jmenujeme a dítě je po nás opakuje. Při opakování vět tvoříme věty z 5 a více slov.

·         Vyřizování vzkazů. Necháváme dítě vyřizovat jednoduché vzkazy jednotlivým členům rodiny.

3. Cvičení a hry zaměřené na rozvoj myšlení a řeči

·         Rozeznávání, co je správné, co není správné. Dítěti předříkáváme pravdivé i nepravdivé krátké věty a ono se snaží určit, co je správně a co špatně. „Pomeranč je sladší než citron.“; „Auto jede rychleji než kolo.“; „Kočka je menší než myš.“

·         Řešení situací. Dítěti předkládáme různé situace, zpočátku na obrázcích, pak slovně a ptáme se jej, jak by se zachovalo v určité situaci, nebo co by se stalo, kdyby  („Co by se stalo, kdybychom nezalévali květiny?“; „Co uděláš, když rozbiješ hrníček?“ atp.).

·         Cvičení analogií. Předříkáváme dítěti slova, ke kterým vytváří vhodnou dvojici, podle toho, co je napadne (např. les - houby, řeka - voda atp.).

·         Hry se slovy. Vymýšlení vět nebo i říkanek, kde všechna slova začínají stejnou hláskou (máma má mísu).

·         Vymýšlení slov do rýmu (len - sen, kos - los atp.).

·         Tvoření vět z předem stanovených slov (máma - jít - nakupovat = máma jde nakupovat; Eva - mít - panenka = Eva má panenku).

·         Dovyprávění příběhu - povídáme dítěti jednoduchý krátký příběh, který nedokončíme, dítě má za úkol jej dokončit.

·         „Myslím si slovo“ - dítěti řekneme: „Myslím si slovo, které začíná na písmeno K“. Úkolem dítěte je hádat, které slovo to je. Mohou se ale ptát pouze tak, že vedoucí odpoví buď „ano“ nebo „ne“. Kdo uhodne slovo, vyhrává a je nyní vedoucím hry (např. „Je to zvíře?“, „Chováme ho doma?“, „Chytá myši?“).

·         „Vyžeňte vetřelce.“ - zvolíme si 4–5slov, která mají nějakou vlastnost společnou, přidáme slovo, které k nim nepatří – „vetřelce“. Hráči musí „vetřelce“ poznat a vyřadit (pes, kočka, sova, kámen, žirafa, ovce).

·         „Na Marťana“ – „Marťan“ přistane na naší planetě a všemu se diví - co je květina, míč, dům atp. Úkolem dětí je „Marťanovi“ věc co nejlépe popsat, aby pochopil, k čemu věc je (vzhled, vlastnosti atd.).

·         Dětské říkanky spojené s rytmizací. Vytleskávání (ťukání, dupání) rytmu.

·         Artikulační cvičení - jazykolamy: Jelen se nese po lese. Pan Kaplan v kapli plakal. Klára Králova hrála na klavír. Otoč tu tyč. Šidíš mě ty nebo nešidíš.

Trpí-li dítě některou z poruch řeči, je nutné mu zajistit kvalitní logopedickou péči a nácvik s ním pravidelně provádět.

Cvičení zaměřená na rozvoj slovní zásoby;

·         „Řekni to jinak.“ Malý dům je ... nebo jinak Domeček je ...

·         „Na co to je?“ Předkládáme dítěti předměty, obrázky nebo předříkáváme názvy věcí a ony odpovídají, k čemu slouží (koš, klíč, kladivo, kohoutek, oko).

·         „Dokonči příběh.“ Necháváme dítě dovyprávět krátký příběh, dokončit načatou větu.

4. Cvičení a hry zaměřené na rozvoj matematických představ

Při nácviku rozvoje matematických představ začínáme srovnáváním velikosti (cvičíme pojmy: malý - velký, menší - větší, dlouhý - krátký, nejdelší - nejkratší, široký – úzký), dále množství (pojmy: více - méně - stejně), pokračujeme vyjmenováváním číselné řady do deseti a také orientací v této řadě (první, ..., poslední). Cvičení provádíme vždy manipulací s předměty (hračky, prvky stavebnic), později i na obrázcích. Vhodné je spojit cvičené matematické pojmy s pojmy prostorovými (nahoře - dole - uprostřed, vpravo - vlevo, nad - pod).

·         Předložíme dítěti prvky ze stavebnice (vhodná je dřevěná s různě dlouhými, širokými a velkými barevnými tvary). Dítě je řadí podle velikosti, délky, šířky, barvy, tvaru.

·         Z 10 kostek tvoříme ubíráním nebo přidáváním dvě hromádky. Dítě určuje, kde je méně, kde je více kostek.

·         Dítěti předkládáme několik (5–10) jednoduchých obrázků. Dítě má za úkol nakreslit podle předlohy stejný počet.

·         Předložíme dítěti 3 listy papíru, na jeden z nich položíme 4 knoflíky. Dítě má za úkol na první papír položit méně knoflíků (1–3), na druhý více (5).

·         Pro cvičení matematických představ dále používáme dětských her jako je „Domino“ s tečkami, „Člověče, nezlob se“, „Ber – dej“ nebo matematické „Pexeso“.

5. Cvičení a hry zaměřené na rozvoj motoriky

Rozvoj tzv. hrubé a jemné motoriky (pohybů) je jedním z nejdůležitějších předpokladů pro zvládnutí psaní. Pro předškoláka jsou vhodná speciální cvičení, při kterých dbáme na správné držení psací potřeby a správnou polohu těla při psaní. Zvolíme vhodné potřeby pro kreslení a psaní. Kontrolujeme, zda dítě drží tužku volně mezi palcem a ukazovákem a podkládá ji prostředníčkem. Tužka má být uchopena 2–3 cm nad jejím hrotem. Dohlížíme též na správný sklon psacího náčiní. Zpočátku jsou vhodné silnější tužky nebo pastelky, tzv. značkovací fixy, voskové pastelky a kulaté křídy. Pro podpoření správného úchopu můžeme použít zvláštní plastové násadky na tužku nebo tužky s trojúhelníkovým průřezem.

Nácvik začínáme na velké plochy (balicí papír, tabule), postupně plochu zmenšujeme až k formátu A4–A5. Začínáme ve stoje, přecházíme k sedu s oporou i bez opory ruky o stůl, pokračujeme do kleku. Před každým kresebným cvičením uvolníme ruku motorickou hrou nebo vlastním procvičením ruky a prstů (kroužením, kmitáním), případně i uvolněním ruky a prstů ve vlažné vodě v umyvadle. Kresebné cviky provádíme napřed rukou „na zkoušku“ ve vzduchu, obtížnější cviky pak provádíme překreslováním přes fólii.

Cvičení zaměřená na rozvoj jemné motoriky: modelování, vytrhávání z papíru, vystřihování, sestavování řetězu z kancelářských sponek, zapínání knoflíků, zipů, patentek, háčků, zavazování tkaniček, oblékání se, oblékání panenek, navlékaní korálků.

Vlastní kresebná cvičení:

Začínáme na velkou plochu, formát postupně zmenšujeme, napřed zkoušíme volné čmárání po ploše (míč se kutálí),

pak již řízené - motání klubíček, vlnovka jako vlnky na vodě, tečky jako zobání kuřátek nebo zasněžená chaloupka;

spojení bodů čarami - různým směrem - hromada prken; stejným směrem - plot, hřeben; zleva doprava -žebřík, jízda autem;

dolní oblouk - zleva doprava, houpačka se houpe, tašky na střeše;

horní oblouk - zleva doprava, duha, hromádka od krtka, hory;

kruhy - sněhulák, let motýla okolo kytičky, stonožka;

smyčky - pletení svetru, kouř; osmičky - let motýla; šikmé čáry – prší; ovál - velikonoční vejce;

trojúhelníky - pyramidy, vybarvování.

 

------------------------------------------------

Masarykova základní škola a mateřská škola Obecnice, příspěvková organizace

Informace - Školní jídelna

E-mail: jidelna@zsobecnice.cz

Vážení rodiče, školní jídelna používá bezhotovostní systém placení obědů  - inkasem.  Platí pro všechny strávníky!

Před první platbou je nutné do 20. 8. 2020 složit na účt 278 814 762/0300   600,- Kč (žáky základní školy) 900,- (děti mateřské školy), která vám bude vyúčtována po ukončení docházky dítěte.

Formulář na svolení k inkasu vaší banky, vyplněný předejte zpět škole do 30.6.2020!!!!

Vždy 15. následujícího měsíce vám budou z účtu inkasovány pouze projedené obědy za minulý měsíc.

Odhlašování a přihlašování obědů pouze přes internet (strava.cz)!!!  Odhlášení je do 7.00 hodin ráno. Poté nelze oběd odhlásit ani telefonicky -  můžete si oběd vyzvednout v jídelně od 11.00 – 14.00 hodin.

Ceny obědů:

ZŠ - cena oběda pro   1. - 4. třída     7 - 10 let     -     22,00 Kč

                                       5. - 9. třída    10 - 14 let     -    24,00 Kč 

                                       9. třída nad   15 let             -    26,00 Kč