Slovníček pojmů z oblasti výchovného poradenství

H

 

• habitus - souhrn zjevných vastností považovaných za návyk, celkový vzhled a složení těla /používá se též v typologii/
• hemi - jako předpona značí polovinu - půl (hemisféra = polokoule)
• hereditální - dědičný
• HK - horní končetina
• hospitalizace - umístění nemocného v nemocnici nebo léčebném ústavu.
• hyperprotektivní - (typ výchovy) - nadměrně ochraňující
• haló - efekt - tendence být při utváření dojmu nebo úsudku o nějaké určité charakteristice jedince ovlivněný všeobecným dojmem, kterým na nás jedince zapůsobil.
• hostilní - (postoj, chování) - nepřátelský
• hotentotismus - těžká firm patlavosti, při které se nahrazují souhlásky většinou hláskou "T" , samohlásky bývají nejasné.
• hyper - v cizích slovech značí nižší stupeň, podřadnost, pod (hypokinéza - snížená schopnost pohybu)
• hyperfunkce - nadměrná činnost některého orgánu
• hypersenzitivní - nadměrně citlivý, přecitlivělý
• hypobulie - oslabená vůle
• hypofunkce - snížená činnost určitého orgánu
• hypomnezie - vývojově podmíněné, trvylé snížení paměťových schopností buď cenkově nebo částečně (zejména v paměti pro logické obsahy) najčastěji jako součást oligofrenie nebo těžké výukové a výchovné zanedbanosti. Pro defekty získané se používá častěji termínu deteriorace.
• hypoxie - relativní nedosatek kyslíků ohrožující funkce tkání

CH

 

• chiticismus - vada výslovnosti hlásky -ch-
• chronický - vleklý, trvalý

I

 

• I - ikterus (žluté zabarvení pokožky)
• identifikace - ztotožnění se s někým jiným, s jeho představmi, zájmy apod. (např. čtenář s postavou knihy)
• impuls - popud, ponět, náhlý nepotačitelný projev jednání, často nepřiměřený situaci
• impulsivita - /-vní/- neodůvodněný z vnitříního nátlaku vznikající, náhlá, neuvážený
• ianktivita - nečinnost, klid, nepřesná reakce na normální podráždění (snížení reaktivity)
• indiference - lhostejnost, netečnost, nevšímavost, vlažnost
• indikace - léčebný příkaz /určení, užití/ určitého souboru opatření k léčebnému postupu nebo zákroku
• infantilní - dětský, dětinský, vývojově nezralí
• inferiorita - podřadost, méněcennost, zaostalost
• ihibice - útlum, potlačování
• inkontinence - neschopnost něco udržet, potlačit, ovládnout
• instabilita - motorická i /projevy pohybového neklidu, snížené pohybové zručnosti, nesoustředěnosti/
            - osobnosti /nižší trvalost zaměřenosti osobnosti/
• insuficience - nedostatečnost, selhání činnosti
• intaktní - nedotknutý, neporušený
• integrita psych. procesů - jednota a soulad psych. funkcí, zajišťuje přiměřenou adaptaci
• inteligence - celková kapacita individua, jednat cílevědomě, myslet racionálně a jednat účelně ve svém prostředí
• inteligence - stupnice: značně nadprůměrný > nadprůměrný > mírně nadprůměrný > průměrný > lehká mentální retardace > střední mentální retardace > těžká mentální retardace > hluboká mentální retardace
• interakce - vzájemné působení dvou nebo více činitelů /sociální interakce/
• interdentální -mezizubní, mezizubně tvořená hláska
• introverse - /-rsus/ - dovnitř obrácený, uzavřený, zatajování, skrývání určitých duševních stavů a rozpoložení. Většinou obecný rys, vlastnost osobnosti, jedna ze základních forem osobnosti
• introvert - povahový typ s převahou vnitřního života
• ireparabilní - nenapravitelný

J

 

• jotacismus - vadná výslovnost hlásky -j-

K

 

• kappacismus - vadná výslovnost hlásky -k-
• kognistivní - poznávací
• kompenzace - vyrovnávání pocitu méněcennosti nepřiměřenou touhou po vyniknutí v jiném směru. Jedná se o vyrovnávání nedostatku, poškození domělého případně faktického.
• komplex méněcennosti - /pocot méněcennosti/ trvalý zneklidňující pocit jedince, že v některých svých vlastnostech zaostává za jinými lidmi. Příčinou mohou být některé tělesné vady, výraznější tělesné odlišnosti např. ve vzrůstu, váze nebo některé jiné domělé nebo i skutečné nedostatky.
• kumunikace - /ve skupině/ předávání informací, sdělení, zpráva, oznámení
• konfabulace - smyšlenka, výmysl, vyprávění smyšlenek může být jao projev chorobné poruchy paměti, chorobná obrazotvornost. K. může být: a/ patologická b/ vývojová
• konformita - rovnost, shoda, souhlas, přizpůsobení
• konformní - shodný, souhlasný, odpovídající. Je charakteristikou osobnosti či lidského jednání
• konstelace - /rodinná/ znamená sestavu výchovného prostředí v němž dítě vyrůstá a je vychováváno. Úplnná rodinná k je představována oběma rodiči a vce dětmi.
• konstituce - souhrn povahových a tělesných znaků jedince /vrozený základ povahy/
• kontraindikace - vyloučení některých léků nebo léčebných postupů při určitých chorobách nebo při určitém stavu nemocného. Ve výchově - vyloučení určitých výchovných metod, postupů, postojů při řešení výchovných problémů s určitým dítětem.
• korelace - vzájemný vztah, nutná vzájemná souvislost. Závislost změny jednoho prvku např. chování na změně jiného prvku.
• kumulace - hromadění, nahromadění

L

 

• L - levý, levá
• labilita - vratkost, kolísavost, nestálost /citová labilita/
• lambdacismus - vadná výslovnost hlásky -l-
• latence - skrytost, utajenost, průběh něčeho bez vnějších příznaků, skrytý průběh např. některých fyziologických dějů
• lateralita - nadřazenost párových orgánů i finkcí jedné strany těla. Znakem laterality je přednostní /nikoli výhradní/ užívání orgánů jedné strany. Přednostně užívaný orgán je orgán vedoucí /oko, ruka/.
• laterální - boční
• LDE - /lehká dětská encefalopatie/ - ekvivalentní ozančení LMD /lehká mozková dysfunkce/. Lehčí vývojové poškození mozkových funkcí - je příčinou především výchovných obtíží. Příznaky zejména ve škole: snížení pohybová obratnost v tělesné výchově, snížená úroveň písma a kreslení, pohybový neklid, nesoustředěnost, zvýšená živost.
• LMD - lehká mozková dysfunkce
• LH - levá hemisféra
• logofobie - strach před řečí, vyskytuje se např. jako jedna z příčin koktavosti
• logopedie - nauka o fyziologii a patologii dorozumívacího procesu, prevenci a ošetřování jeho poruch, vědní obor, jehož předmětem je výchova řeči

M

• maladaptace - sociální maladaptace - snížená schopnost začlenit se přěřeně do kolektivu. Mal - ve složeninách značí špatný, nesprávný.
• malformace - znetvoření, zdeformování, vrozené
• maturace - zrání, dospívání
• mentální retardace - /oligrofrenie/ slabimyslnost, duševní zaostalost. Týká se celé osobnosti se zvláštním postižením rozumových schopností. Na rozdíl o d demence se rozvíjí již od dětského věku. Příčinou poškození a onemocnění mozku, celkové onemocnění, dědičné vlivy, poškození plodu nebo poškození během porodu.
• mikce - močení
• mluvní negativismus - oněmění přecitlivělých dětí ze strachu
• mogilálie - forma dyslálie, při níž je hláska kterou dítě nedovede vyslovit, vynechávána
• mutismus - neschopnost mluvit. Jestliže dítě z nějakého důvodu nemluví, ač by mohlo hovořit, označuje se tato vada jako mutismus. Vzniká obačejně po duševním traumatu a rozlišuje se mutismus všeobecný, kdy dítě nemluví s nikým, a mutismus výběrový /elektivní/, kdy mluví jen s některými lidmi.

N

 

• neadekvátní - nepřiměřený, plně neodpovídající něčemu; adekvátnost - nepřiměřenost, shoda. Neadekvátní čin, jednání - čin nepřiměřený dané situaci.
• negativismus - syndrom chování projevující se odmítavým chováním na vnější podněty od jiných osob
• nekorektní psaní - časté u leváků - neodpovídá sklon tužky, papíru, postavvení ruky
• niveau - úroveň
• noxa - škodlivina

O

 

• OA - osobní anamnéza
• ontogenetický vývoj - je vývoj individuálního života jedince od početí do smrti
• onychfagie - okusování nehtů /často neurotický příznak/
• osobnost - je v psychologii pojen pro organizovaný celek duševního života vázaný na jedince
• OŠD - odklad školní docházky
• OVŘ - opožděný vývoj řeči

P

 

• pato - značí vztah k nemoci, nemocnosti
• palatolálie - vývojová vada řeči provázející vrozený rozštěp patra
• paměť - ja vlastností organismu, resp. jeho nervového systému, záležející v uchování poznatků
• pantomimika - složenina panto - vše, mimika .přirozený odraz duševního stavu. Souhrn výrazových pohybů obličeje.
• paralálie - forma dylálie, při níž je obtížná hláska nahrazena hláskou jinou, snazší
• pavor nocurnus - noční děs
• percepce - vnímání, chápání
• perinatální fáze - týkající se období do 10 dnů po porodu
• permisivní - přijímací, přívětiví, neodporující, povolný
• perseverace - setrvačnost, ulpívání, opakování tématu /v řeči, myšlení /
• persuace - /-sivní/ - přemnlouvání, přesvědčování, poučovíní
• píďalkování - pohyb kojence po bříšku s přitahováním rukou a zvedání zadečku
• pivotování - otáčivý pohyb kojence po bříšku
• PKS - porucha komunikačních schopností
• PLO - pravolevá orientace
• PH - pravá hemisféra
• PMV - psychomotorický vývoj
• postnatální fáze - období vývoje dítěte po narození
• pozice - /ve skupině/ - postavení jedince ve skupině z hlediska jeho uznání ostatními členy skupiny
• pozornost - /prosexie/ - je zaměřenost a soustředěnost psychické činnosti na určité profesionální uplatnění
• preference - upřednostňování
• prenatální fáze - období před narozením
• profesionální zájmy - okruh zájmů týkajících se zaměření na budoucí profesionální uplatnění
• projekce - v psychologii - promítání vnitřních stavů /často nevědomých/ tj. vlastní přání, motivy, emoce jiným osobám
• protahovaný - prodloužený, dlouhotrvající /např. porod/
• pseudo - jako předpona v cizích slovech značí klamný, nepravdivý, lživý, vymyšlený
• psychopatie - typ abnormální osobnosti, trvalá povahová změna hraničící nebo překračující normu. Psychopatií ozančujeme povahové odchylky těžšího a trvalého rázu, mající nepříznivý vliv na sociální adaptaci.
• psychóza - duševní nemoc, choromyslnost. Péče o psychotické dítě je výhradně lékařskou záležitostí, nelze upravovat ani usměrňovat ve vyučovacím procesu.

Q

 

R

 

• RA - rodinná anamnéza
• racionální - rozumový, rozumem chápaný a odůvodněný, vycházející z rozumové úvahy
• reedukace - převýchova, souhrn speciáoních postupů, kterými se zlepšuje a zdokonaluje v postižených oblastech edukace - výchova
• regrese - ústup, návrat na nižší stupeň vývoje. V psychologii /případně pedagogice/ znamená případ nepřiměřené reakce, kdy např. dospělí jedná jako dítě apod.
• represe - potlačení, zabránění, omezení
• represivní - potlačující, zabraňující, omezující
• retardace - zpomalení, váznutí, zpoždění, zaostávání, nař. rozvoje duševního života vlivem mozkových chorob, úrazů, nevhodného prostředí aj.
• reverzibilní - zvratný, vracející se
• rezidium - zbytek
• rezistence - odolnost
• rigidita - tuhost, nepoddajnost
• rinolálie - patologicky změněná /snížená n. zvýšená/ nosovost, čímž se řeč stává zvukově nápadnou
• RMO - raná mozková obrna; ekv. RMDO - raná dětská mozková obrna; DMO - dětská mozková obrna. Porucha řízení hybnosti a jiných centrálních funkcí z postižení mozku v nejrannějším dětství. Příčiny RMO jsou buď prenatální nebo perinatální /převážně asfyxie/, dále abnormální porody, raně postnatální. Jinou etiologickou skupinou jsou nedonošené děti a přenošené děti s nedostatečnou saturací /nasycením/ kyslíku v krvi.
• rotacismus - porucha výslovnosti hlásky -r-
• rotacismus Bohemicus - porucha výslovnosti hlásky -ř-
• rotacismus velární - zadopatrová, měkkopatrová výslovnost hlásky -r-

S

 

• SAS - sluchová analýza a syntéza
• senzitivita - vnímavost, citlivost, schopnost vnímat citové a smyslové podněty
• senzibilní - citlivý, citový, vnímavý
• senzorický - smyslový, zasahující smysly, podněcující činnost smyslových orgánů
• sigmatismus - vadné vyslovování sykavých hlásek /sykavek/, šišlavost
• simplexní - jednoduchý
• simulace - vědomé předstírání příznaků nemoci apod.
• sinistrolateralita - levostrannost, nejčastějo používané jako levorukost. Dextrolateralita - pravostrannost
• socializace - proces společenské kultivace člověka
• somatický - týkající se tělesného vývoje
• spontaneita - samovolné, vnějšími okolnostmi neovlivnitelné chování, samovolnost, dobrovolnost
• stenický - spokojený, dobře laděný
• stimulace - podněcování, vzpružený, povzbuzující činnost
• sub - v cizích slovech značí pod - dole, dolní, níže
• super - předpona v cizích slovech značí nadměrnost, přehnanost co do množství nebo jakosti
• susp. - suspektní, podezřelý, pravděpodobný
• SVPU - specifické vývojové poruchy učení

T

 

• tachypsychický- chorobně zrychlený, překotná duševní aktivita
• taktilní- dotykový nebo také hmatový
• temperament- souhrn psychických vlastností, které určují rychlost průběhu duševního dění a jednání člověka. V podstatě některé faktory výchovy mohou měnit projevy temperamentu, existují však prokazatelné vrozené dispozice pro temperament,které v průběhu vývoje se jen obtížně přetvářejí ve vlastnosti opačné. Existuje několik teorií temperamentu a typologií.
• tenze -tlak, napětí, nelibá emoce
• tomulus sermonis - brebtavost, porucha řeči vyznačující se především rychlým tempem s následným komolením slov
• tonus - napětí (např. svalstva)
• tonzilektomie - vypětí krčních mandlí
• tonzily - krční mandle
• torpidní - ztrnulý, ztuhlý, netečný
• trauma - čili rána nebo úraz. Je to každý nežádoucí a nečekaný násilný zásah do organismu z vnějšku.
• tréma - je stav úzkosti podmíněný strachem z posouzení druhými lidmi. Při trémě je utlumena schopnost přesně logicky myslet a jednat, slábne sebeovládání a snižuje se výkon.
• tremor - třes, chvění

 

U

 

•  

V

 

• vegetace adenoidní - zbytnění nosohltanové mandle
• vox sibilans - šeptané slovo při vyšetřování sluchu, řeči
• V.S. - pravděpodobně

 

W